Nádorové markery

Interpretace výsledku

Pro klinické zhodnocení vyšetření nádorových markerů se používá cut off (diskriminační hladina). Při primární diagnostice je hladina cut off definována jako hladina markeru, pod kterou je 95 % zdravých lidí, eventuelně pacientů s benigním onemocněním, při follow up nádoru nebo monitoraci léčby je definována jako hladina markeru, pod kterou leží 95 % hodnot pacientů v kompletní remisi.

Pokud jsou hodnoty markeru lehce zvýšené nad cut off (do 20%), mělo by se vyšetření opakovat pro ověření, zda je výsledek spolehlivý a není pouze variabilitou okolo hraniční hodnoty. Zvýšení hodnoty o 20-200% může svědčit pro nádorové onemocnění, pokud vyloučíme všechny příčiny falešné pozitivity výsledku. Zvýšení o více než 200% je extrémní zvýšení, svědčí většinou pro pokročilý nádorový proces, eventuelně generalizaci nádoru. Existují však situace, kdy mohou být extrémně vysoké hodnoty způsobeny benigním onemocněním (především v případě CA 125, kdy při zánětech vaječníků nebo dráždění serózních blan /pohrudnice, pobřišnice/ můžeme naměřit až několikatisícové hodnoty).

Pro interpretaci výsledků stanovení je důležitá senzitivita a specificita vyšetření (při daném cut off) a optimálně vyjádření poměru mezi těmito dvěma parametry křivkou ROC.

Senzitivita stanovení je pravděpodobnost, že pacient s pozitivním výsledkem testu má hledané nádorové onemocnění (podíl správně pozitivních výsledků, true positive rate).

Specificita stanovení je pravděpodobnost, s jakou má pacient bez diagnostikovaného maligního onemocnění negativní výsledek laboratorního testu (podíl správně negativních výsledků, true negative rate).

Pozn.: V případě nádorových markerů je doporučeno stanovovat senzitivitu při 95% specificitě.

Kromě správně pozitivních výsledků (SP) (pozitivní výsledek testu v případě jedince s diagnostikovaným maligním onemocněním) a správně negativních výsledků (SN) (negativní výsledek testu u jedince bez maligního onemocnění) dostaneme i falešně pozitivní (FP) výsledky (pozitivní výsledek testu u jedince bez maligního onemocnění) a falešně negativní (FN) výsledky (negativní výsledek testu u jedince s diagnostikovaným maligní onemocněním). Falešně pozitivní výsledky mohou být způsobeny různými faktory, např. benigním onemocněním atd.

Křivka ROC představuje vztah mezi senzitivitou a 100%-specificitou testu (tj. mezi podílem správně pozitivních a podílem falešně pozitivních výsledků). Čím větší je plocha pod křivkou ROC, tím větší je podíl správně pozitivních výsledků a tedy daný test má větší efektivitu. Příklad křivky ROC je uveden na obrázku 1. Lze z něj vyčíst, že v daném případě mělo největší efektivitu stanovení IL-6.

Obrázek 1. Křivky ROC pro markery CEA, CA 19-9, CRP a IL-6 u pacientů s karcinomem žaludku (zdroj: www.springerimages.com).

Senzitivita a specificita jsou charakteristiky samotného testu. Prediktivní hodnoty, tj. pravděpodobnosti, zda jedinec skutečně má či nemá maligní onemocnění, jsou však velmi silně závislé na prevalenci nemoci.

Pozitivní prediktivní hodnota (PV+) je pravděpodobnost, že osoba je opravdu nemocná, když test reagoval pozitivně. Definujeme ji jako SP/(SP+FP), čili počet správně pozitivních výsledků u nemocných dělený celkovým počtem pozitivních výsledků testu.

Negativní prediktivní hodnota (PV-) je pravděpodobnost, že osoba nemá sledovanou nemoc při negativním výsledku testu. Definujeme ji jako SN/(SN+FN), čili počet správně negativních výsledků u zdravých dělený celkovým počtem negativních výsledků testu.

Praktický význam diagnostického testu tedy záleží na senzitivitě, specificitě a prevalenci, které plně určují prediktivní hodnoty.