Jaterní enzymy
5. Cholinesteráza (CHS)
Rozeznáváme acetylcholinesterázu (ACHS), která hydrolyzuje selektivně acetylcholin; vytváří se v synapsích cholinergních nervů a v nervosvalových ploténkách a je obsažena i v erytrocytech. Příbuzný enzym, zvaný někdy též pseudocholinesteráza, štěpí i jiné estery cholinu. Vzniká v ribosomech jaterních buněk a je secernována do krve. Patologické je tedy především snížení aktivity CHS v séru.
Stanovení aktivity CHS
Stanovení využívá hydrolýza umělého substrátu butyrylthiocholinu:
butyrylthiocholin + H2O → butyrát + thiocholin
Sulfhydrylová skupina (–SH) uvolněného thiocholinu se pak stanovuje barevnou reakcí s kyselinou 5,5´-dithiobis-2-nitrobenzoovou.
Referenční hodnoty
muži > 88 µkat/l, ženy > 72 µkat/l
Příčiny snížení aktivity v séru
• Porucha proteosyntézy při těžké hepatopatii, ale i při proteinové malnutrici (chronické hladovění, nádorová kachexie);
• intoxikace organofosfáty, které představují non-kompetitivní inhibitory tohoto enzymu: bojové chemické látky (sarin), ale i některé insekticidy;
• familiární idiopatická acholinesterazémie – dědičný defekt syntézy je klinicky němý, po podání sukcinylcholinu však hrozí apnoická pauza, neboť toto myorelaxans je normálně štěpeno právě cholinesterázou.
Zvýšení aktivity v séru
Zvýšení aktivity v séru pozorujeme u nemocných s vystupňovanou proteosyntézou (nefrotický syndrom), ve fázi úzdravy po hepatitidě, u alkoholismu a některých jiných stavů. Nemá diagnostický význam.
U nemocných s myasthenia gravis se nacházejí v séru autoprotilátky zaměřené proti receptorům acetylcholinu; příznaky onemocnění jsou způsobeny nedostatečnou odpovědí na acetylcholin, tedy svalovou slabostí až parézou. V terapii onemocnění se užívají mj. inhibitory cholinesterázy.