Primární hemostáza

Popis

Primární hemostáza je sled událostí zahrnující vazokostrikci ( zúžení průsvitu cév), adhesi destiček, agregaci a tvarové změny destiček. Tento proces vede k expresi destičkových receptorů pro adhezívní proteiny na leukocytech a tvoří základ pro následný průběh koagulační reakce.  

Vazokonstrikce      

Vazokonstrikce je velmi účinný způsob, jak zabránit nebo alespoň zmírnit krevní ztráty po cévním traumatu. Zajišťuje ji autonomní nervový systém v hladké svalovině medie (střední vrstva cévní stěny) a mediátory  jsou serotonin, epinefrin, noradrenalin a jiné. Naopak vasodilatace ( zvětšení průsvitu cévy) je ovlivňována prostaglandiny. Nejdůležitějšími mediátory je systém renin/ angiotenzin a oxid dusný (NO).      

Vazokonstrikce je extrémně rychlý proces, který může efektivně zastavit kapilární krvácení, ale krvácení z větších cév nezastaví. K tomu je  potřeba dalších mechanizmů  jako jsou destičková adheze a agregace.

Adheze destiček

Adhese destiček je komplexní děj, který se spouští v okamžiku, kdy krevní destičky přichází do kontaktu s nefyziologickými povrchy ( např. při cévním poranění, laboratorním vyšetření). Hlavní roli v tomto procesu hraje subendotelová kolagenní vrstva, která se po vzniku cévního poranění a poškození nesmáčivého endotelu  dostává do kontaktu s krevními destičkami. Interakce mezi kolagenem a krevními destičkami se uskutečňuje  prostřednictním glykoproteinových receptorů (GP Ib) na povrchu destiček.  Dalšími  aktivátory  destiček jsou trombin, ADP, epinefrin a kyselina arachidonová. Aktivované destičky pak samy provokují  aktivaci dalších destiček vyplavením substanci jako např. ADP ze svých granul.  

Za podmínek nízkého smykového tření jsou primárními receptory pro kolagen glykoproteinové receptory Ia/IIa (GPIa/IIa) a GP VI. Za podmínek vysokého smykového tření se uplatňuje nepřímý receptor pro kolagen GP Ib v reakci s von Willebrandovým faktorem.

vWF je jednou z největších glykoproteinových molekul v plazmě. Je syntetizován v megakaryocytech a zejména v  endotelových buňkách. Obsahuje intermolekulární disulfidické můstky mezi dvěma subjednotkami a spojením těchto subjednotek se vytvářejí obrovské multimery.

vWF může při vysokém tlaku měnit svůj tvar, takže přestože má  molekula vWF obvykle tvar koule, za podmínek vysokého smykového tření se může protáhnout. Subendotel a destičková alfa granula jsou na vWF bohatá, takže po ruptuře cévy se obnaží kolagen a dochází k lokálnímu vyplavení vWF, což způsobí mohutnou adhesi destiček. vWF tvoří jakési molekulární lepidlo spojující subendotelovou vrstvu cévní stěny s destičkami.

Vazba vWF s  GPIb indukuje signály uvnitř destiček, které vedou k aktivačním změnám destiček jako je exprese membránového receptoru IIb/IIIa destiček, který se stává lepkavým a může vázat adhezívní proteiny jako je vWF, fibronectin  a zejména fibrinogen.

Molekula vWF má specifická vazebná místa pro destičkové receptory GPIb a IIb/IIIa, FVIII:C,  kolagen a heparin. Vazba FVIII je nejdůležitější funkcí vWF, protože stabilizuje molekulu FVIII

v cirkulaci a chrání ji od proteolytické inaktivace. Vazebná místa pro kolagen a destičkové receptory umožní transport FVIII až do místa postižení a lokální zvýšení koncentrace v místě postižení umožní navodit účinnou koagulaci. Po uvolnění FVIII z vazby na vWF je FVIII aktivován a může být i proteolyticky štěpen aktivovaným proteinem C.

Agregace destiček

Destičková agregace je finální fází procesu primární hemostázy a velmi úzce souvisí s destičkovou adhezí. Agregace je další proces, který následuje po adhesi destiček k subendotelové vrtsvě.

Mikropartikule

umožňují další aktivaci destiček a koagulačních faktorů. Jsou uvolňovány z destičkové membrány. Partikule jsou ideálním povrchem pro koagulační faktory, a tak mohou provokovat silnou tvorbu trombinu. Tyto partikule jsou tak malé, že nejsou běžnými analyzátory detekovány.