Principy imunoanalytických metod

Specifická protilátka (Ab) je v reakci přítomna v nadbytku. S ní reaguje stanovovaný antigen (Ag) a pro kvantifikaci slouží vhodně označená specifická protilátka (Ab*). Průběh lze opět zjednodušeně popsat vztahem:

Ag   +   Ab*          Ag-Ab*   +   Ab*

Množství komplexu  [Ag-Ab*] je tentokrát přímo úměrné množství stanoveného antigenu (viz Obrázek 5). Kalibrační závislost má stoupající charakter, který je v určitém rozsahu koncentrací více či méně lineární.

V praxi však není obvykle používán výše popsaný jednoduchý princip reakce. Jeho nejužívanější modifikací je tzv. "two-site" imunometrická analýza (Obrázek 6), kdy vedle do reakce vstupují jako vazebné reagencie dvě specifické protilátky, obě jsou přítomné v nadbytku. Každá z nich je namířena proti jiné antigenní determinantě stanovovaného antigenu. Neznačená protilátka (vychytávací – „capture“) bývá zakotvena na stěnu reakční zkumavky nebo na jinou pevnou fázi (partikule, kuličky) a slouží k vychytání a připevnění komplexu antigen-značená protilátka na tuto pevnou fázi, čímž podstatným způsobem usnadňuje separační krok metody. Druhá protilátka slouží jako indikátor průběhu reakce (signální protilátka).

Schematicky je možno princip metody popsat pomocí vztahu:

Ab1   +   Ag  +   Ab2*          Ab1-Ag-Ab2*  +   Ab1   +   Ab2*

Obrázek 6. Princip nekompetitivní imunoanalýzy (zdroj: www.zdn.cz).

I v tomto případě je množství indikátoru konstantní (tentokrát jím však je značená protilátka), a proměnlivé je množství stanovovaného antigenu (ve vzorcích nebo kalibrátorech). Obvykle se měří množství vzniklého značeného komplexu [Ab1-Ag-Ab2*], které, je přímo úměrné množství určovaného antigenu. Nezreagovaná (přebytečná) signální protilátka je po ukončení reakce odstraněna ze systému.

Nekompetitivní imunoanalytické metody jsou často označovány také jako metody imunometrické. V případě těchto metod našly velké uplatnění monoklonální protilátky.