Laboratorní vyšetření v těhotenství

Změny následkem expanze plazmatického objemu

Brzy po koncepci začíná růst plazmatický objem. Při porodu činí nárůst vody v matčině organismu 4–6 litrů, z čehož je 75 % uloženo extracelulárně. Krevní objem je zvýšen o 1500–1600 ml. Z toho tvoří plazmatický objem 1200–1300 ml a objem červených krvinek 300–400 ml: výsledkem je tedy hemodiluce a snížení viskozity krve. Od 12. týdne gravidity je osmolalita séra o 8–10 mmol/kg nižší, tomu odpovídá i snížený osmotický práh (dříve nastává pocit žízně). Natrémie je v těhotenství snížená o 3–4 mmol/l, protože však roste extracelulární objem tekutin, jsou celkové zásoby Na+ vyšší o 500–900 mmol. Následkem hemodiluce je jistý stupeň anémie a pokles koncentrace albuminu až na průměrnou hodnotu 32 g/l. Úměrně tomu je snížená i koncentrace látek na albumin vázaných, jako je nekonjugovaný bilirubin, vápník či zinek; ionizovaná frakce vápníku však zůstává nezměněná. Klesá i koncentrace imunoglobulinů. 

Změny následkem zvýšeného srdečního výdeje a hyperventilace 

Od 5. týdne těhotenství stoupá srdeční frekvence; to spolu s větším objemem krve vede k 30–40% zvýšení srdečního výdeje. Ten je využit hlavně na zvětšení průtoku krve dělohou, placentou, kůží a prsními žlázami, o 50 % vyšší je však i perfúze ledvin. Glomerulární filtrace začíná růst časně v prvém trimestru a ve 20. týdnu je o 50 % vyšší než mimo těhotenství. Výsledkem toho je zvýšená filtrace močoviny i kreatininu a jejich významně nižší hladiny v séru. Zvýšená filtrace bílkovin, glukózy i aminokyselin vede k vyšším ztrátám bílkovin a aminokyselin močí (proteinurie 0,3–0,5 g/d je ještě fyziologická), snáze dojde ke glykosurii, zejména je-li snížen glomerulární práh pro glukózu. 

Stimulace respiračního centra vede k hyperventilaci s následnou mírnou respirační alkalózou (pH krve 7,40–7,45), částečně kompenzovanou činností ledvin s poklesem koncentrace hydrogenuhličitanů a recipročním vzestupem chloridů asi o 15 %.

Zvýšení proteosyntézy

Zvýšení proteosyntézy může být díky hemodiluci méně zřetelné – tak koncentrace albuminu v těhotenství klesá, i když jeho zásoby rostou o 15 %. 

U řady bílkovin je však přesto vidět zřetelný nárůst koncentrace v séru jako následek vystupňované proteosyntézy v játrech po stimulaci estrogeny. Až o 100 % stoupá koncentrace α1-antitrypsinu a ceruloplazminu, roste hladina transkortinu i globulinu vázajícího thyroxin (TBG). Následkem toho je i vyšší koncentrace látek přenášených těmito proteiny: mědi, kortizolu a thyroxinu. Volné, fyziologicky aktivní frakce však výrazně nerostou, pouze v případě kortizolu je patrný mírný nárůst i u volného hormonu. Změny koncentrace hormonů štítné žlázy a vazebného globulinu během těhotenství ukazuje následující obrázek.

Během těhotenství roste i koncentrace fibrinogenu a klesá fibrinolýza; po porodu se stav velmi rychle upravuje.

Změny koncentrace hormonů štítné žlázy a vazebného globulinu během těhotenství

Změny koncentrace lipidů

V průběhu těhotenství postupně výrazně stoupá koncentrace celkového cholesterolu i triacylglycerolů; jejich koncentrace před porodem může být zvýšená až o 250 %. HDL-cholesterol roste v průběhu těhotenství asi o 20 %, LDL-cholesterol narůstá plynule od 18. týdne až do porodu.

Metabolismus glukózy

Počátkem těhotenství stimulují estrogeny a progesteron hyperplazii β-buněk Langerhansových ostrůvků. Důsledkem toho je zvýšená produkce inzulinu a anabolický stav se sklonem k hypoglykémii. V druhé polovině těhotenství rostoucí produkce glukagonu, kortizolu, prolaktinu a jiných hormonů vedou k rozvoji jisté inzulinové rezistence. Nalačno je glykémie nízká, po jídle však déle trvá zvýšená hladina glukózy, zajišťující její dostatečný přenos k plodu. 

Jak již bylo uvedeno, v těhotenství významně stoupá glomerulární filtrace a tím se může dostat do tubulů více glukózy, než je jejich resorpční schopnost; daleko snáze se tedy manifestuje glykosurie při snížení renálního prahu pro glukózu. 

Změny ostatních laboratorních parametrů

Aktivita enzymů AST, ALT, CK a GGT je v těhotenství mírně snížena, LD se nemění. Během porodu následkem svalové činnosti výrazně roste aktivita CK v krvi s maximem prvý den po porodu. Aktivita alkalické fosfatázy progresivně roste, nejvýrazněji v třetím trimestru, a to následkem uvolňování placentárního izoenzymu do krevního oběhu. 

Sérové koncentrace stopových prvků většinou klesají, avšak příčinou je spíše hemodiluce než skutečný deficit (Fe, Zn, Se). Vzestup koncentrace mědi byl již komentován a souvisí se zvýšenou syntézou ceruloplazminu. U části žen je deficit vitaminů B1, B2, B6 a kyseliny listové; nedostatek folátu se může projevit zvýšenou frekvencí defektů neurální trubice. Proto se suplementace kyseliny listové jeví nejen v těhotenství, ale i v prekoncepčním období jako vhodná.

Koncentrace kyseliny močové je snížená do 32. týdne; pak plynule roste a dosahuje vrcholu den po porodu.

Změny některých laboratorních parametrů v průběhu těhotenství zachycují dva následující obrázky.

Změny některých klinicko-biochemických parametrů během těhotenství: dusíkaté katabolity, proteiny – vyjádřeno v % referenčních hodnot negravidních žen stejného věku

Změny některých klinicko-biochemických parametrů během těhotenství: cholesterol, triacylglyceroly (TG) a alkalická fosfatáza (ALP) – vyjádřeno v % referenčních hodnot negravidních žen stejného věku