Otrava oxidem uhelnatým, methemoglobinémie a další otravy blokující hem

Sirovodík (sulfan, H₂S) je bezbarvý plyn, hořlavý, výbušný ve směsi se vzduchem. Má typický zápach po zkažených vejcích. Důležité je, že jeho hustota je 1,177krát vyšší než hustota vzduchu. 

V přírodě se s ním setkáme v některých minerálních vodách, obsahují ho vulkanické plyny, bioplyn, vzniká při hnití organických látek obsahujících síru (vejce). V lidské činnosti je užíván v analytice (k průkazu kationtů – jako sulfidy), v ropných rafineriích a v organických syntézách. Právě v průmyslu jsou nejčastější a nejzávažnější otravy. 

Sirovodík se váže na mitochondriální cytochrom c oxidázu a zastavuje tak tkáňové dýchání. Váže se i na další enzymy, obsahující hem a na hemoglobin (vzniká tzv. sulfhemoglobin, který se dá detekovat pomocí CO-oxymetru). Je neurotoxický, napadá čichový a zrakový nerv. Ztráta čichu se může objevit při koncentraci 50 ppm, koncentrace 500 ppm může usmrtit za půl hodiny. Je toxičtější než kyanovodík. 

Nebezpečí otravy spočívá v tom, že díky vyšší hustotě než hustota vzduchu se dá špatně odstraňovat větráním, navíc ho díky napadení čichového nervu postižený záhy přestává cítit. 

Léčebně se užívá inhalace kyslíku, antidotum neexistuje.