1. Otrava látkami s vazbou na hem

1.4. Otrava kyanovodíkem a kyanidy

1.4.1 Kyanovodík, jeho vlastnosti a vznik 

Kyanovodík (HCN) je bezbarvá těkavá kapalina (bod varu 26 °C), páchne po hořkých mandlích. Hustota par kyanovodíku je nižší, než je hustota vzduchu. Vzniká i z rozpustných kyanidů (NaCN, KCN) působením silnějších kyselin, dokonce i vlivem vzdušného CO2. 

Kyanovodík se užívá v chemických syntézách, při výrobě pesticidů, vzniká při hoření některých plastických hmot. Byl účinnou složkou cyklonu B, užívaného k zabíjení lidí v koncentračních táborech. Kyanidy se užívají k popravám v některých státech USA. Je vázán v glykosidu amygdalinu v peckách některého ovoce, nejvíce v hořkých mandlích. Otravy po peckách ovoce byly popsány zejména u dětí. 

1.4.2. Působení kyanovodíku na organismus, otrava kyanovodíkem 

Podobně jako sirovodík, i kyanovodík blokuje enzym cytochrom c oxidázu a zastavuje tak tkáňové dýchání. Vazbou na hemoglobin vzniká kyanhemoglobin; tato vazba však není rozhodující, člověk umírá na neschopnost tkání využít kyslík. 

Příznaky otravy jsou křeče, závratě, slabost, dušnost, brzy dochází k zástavě dechu a oběhu. Kromě inhalace kyslíku lze podat amylnitrit a vitamin B12 ve formě hydroxykobalaminu.