RNDr. Š. Němečková DrSc.
Oddělení experimentální virologie, Ústav hematologie a krevní transfuze
nemeckova@uhkt.cz
Oddělení experimentální virologie, Ústav hematologie a krevní transfuze
nemeckova@uhkt.cz
Skupina lidských polyomavirů (malé neobalené DNA viry) se v poslední době rozrůstá. K dosud známým virům BK, JC, WU a KI přibyl v roce 2008 polyomavirus Merkelových buněk (MCPyV) jenž velmi pravděpodobně má roli onkogenního faktoru při vzniku vzácného karcinomu Merkelových buněk (MCC). Infekce MCPyV u člověka je častá a virus persistuje po dlouhá časová období, jak ukazují nálezy virové DNA až v 76% vzorků z ústní dutiny dospělých. To potvrzují i nálezy specifických protilátek. Studie využívající strukturní proteiny virové kapsidy MCPyV i pseudoviriony (VLP) prokázaly jejich přítomnost pomocí testu EIA a kompetiční EIA u 50-80% dospělých, přičemž incidence stoupá s věkem. Persistující infekce MCPyV je u většiny zdravých osob asymptomatická. MCC je velmi vzácným nádorem kůže, jímž trpí hlavně starší osoby s imunosupresí v důsledku onemocnění či terapie.
U těchto pacientů jsou několikanásobně vyšší titry protilátek proti MCPyV než u zdravých jedinců, což je statisticky nejvýznamnější při srovnání neutralizační aktivity proti VLP. Vzhledem k tomu, že nádorové buňky obsahují až 50x více virové DNA než ostatní tkáně dalo by se předpokládat, že protilátky se tvoří v důsledku produkce virionů nádorovými buňkami. Není tomu tak, neboť v těchto buňkách je virový genom zmutován natolik, že se zde strukturní virové proteiny neprodukují. Vysoké hladiny MCPyV specifických protilátek u pacientů s nádorem Merkelových jsou asociovány s lepší prognózou nádorového onemocnění. Imunizace pomocí VLP připravených na základě kapsidových proteinů VP1/VP2 vyvolává u myší a králíků neutralizační protilátky proti MCPyV. Podobně jako očkování proti papilomavirům tak i budoucí profylaktická vakcína obsahující VLP-MCPyV, vyvolávající u lidí dostatek neutralizačních protilátek, by měla být schopna zabránit primárnímu ustavení a rozšíření infekce MCPyV a tím i pozdějšímu vývoji karcinomu Merkelových buněk.