Úvod a obecný přehled

Časový sled událostí

Bezprostředně po poškození cévní stěny dochází k vazokonstrikci, během několika následujících sekund dochází k adhezi (přilnutí) krevních destiček na obnažený kolagen cévní stěny a v několika následujících minutách se procesem agregace zformuje primární destičková zátka. V této fázi je zátka křehká, nezpevněná zesíťovaným fibrinem, a tak by z ní krev mezibuněčnými prostory prosakovala. Teprve následným procesem se mechanicky zpevní a stává se nepropustnou.

Plazmatická hemostáza se aktivuje současně s destičkami, takže po několika minutách od poranění rána přestává krvácet a koagulum pevně lpí k poraněné tkáni. Protože se mezery mezi nakupenými destičkami primární hemostatické zátky vyplnily fibrinem, zátka neprosakuje a je pevná. Vzniklé koagulum však brání adekvátnímu krevnímu průtoku, proto po určitém časovém odstupu, kdy se začala již tvořit  jizva, dochází k aktivaci fibrinolýzy. Tento proces rozpustí krevní sraženinu za vzniku štěpných produktů fibrinu (tzv. D-dimery), takže se průtok krve v místě poranění obnoví. Po zajizvení pojivou tkání se koagulum rozpadne a jizva se po čase pokryje endotelem.  

Funkce ostatních krevních elementů se v procesu krevního srážení uplatňuje zejména při zánětu, kdy monocyty a makrofágy mohou uvolňovat tkáňový faktor spouštějící nežádoucí koagulační reakci  a zároveň poskytují i membránové povrchy s fosfolipidy, na nichž  se koagulační reakce odehrávají.