Úvod a obecný přehled

Hemostáza je vybalancovaná rovnováha umožňující lokalizovat proces krevního srážení do místa poškození cévní stěny a zároveň udržet průtok tekuté krve v ostatních částech krevního řečiště.

Hlavní funkce hemostázy

Hemostatický systém je součástí obranných mechanizmů organizmu nezbytných pro život.

Okamžitě reaguje na krevní ztráty a změny krevního proudění. Umožňuje obnovu poškozených  cév a tkání vytvořením dočasné krevní zátky, aby krevní ztráty byly co nejmenší a aby se obnovil normální průtok krve i poškozeným místem. Během procesu krevního srážení se současně spouští i tvorba pojivové tkáně (zajizvení) a posléze dojde ke kompletní revaskularizaci čili obnovení krevního průtoku.  

Hlavní roli v procesu hemostázy mají

• trombocyty a ostatní krevní buňky

• cévní stěna (zejména endotel a subendotel)

• koagulační faktory a jejich inhibitory

• fibrinolýza a její inhibitory

• ostatní plazmatické proteiny (vonWillebrandův faktor, adhezívní proteiny, proteiny akutní fáze, imunoglobuliny)

• kalciové ionty

• fosfolipidy

• cytokiny, hormony

Interakce vyjmenovaných reaktantů jsou vysoce organizované procesy spouštěcích a inhibičních  reakcí s několikastupňovou kontrolou a koordinací,  s aktivací a inhibicí kontrolních zpětnovazebných mechanizmů, které zodpovídají za neporušený průtok nepoškozeným cévním systémem tepen, vlásečnic a žil. Cévní systém pak uzavírá srdce jako pumpa umožňující pohyb krve v uzavřeném cévním systému. Tyto interakce jsou vystupňovány v okamžiku poškození cévní stěny, kdy je potřeba lokalizovat hemostázu pouze do místa poškození a zachovat neporušený průtok krve ve zbylém krevním řečišti.

Vychýlení rovnovážného stavu na stranu hypokoagulační se projeví krvácivými komplikacemi, zatímco vychýlení na stranu hyperkoagulační trombózami jak v tepenné, tak i v žilní části krevního řečiště a mikrocirkulaci.