Nádorové markery

Pro klinické zhodnocení vyšetření nádorových markerů se používá cut off (diskriminační hladina). Při primární diagnostice je hladina cut off definována jako hladina markeru, pod kterou je 95 % zdravých lidí, eventuelně pacientů s benigním onemocněním, při follow up nádoru nebo monitoraci léčby je definována jako hladina markeru, pod kterou leží 95 % hodnot pacientů v kompletní remisi.

Pokud jsou hodnoty markeru lehce zvýšené nad cut off (do 20%), mělo by se vyšetření opakovat pro ověření, zda je výsledek spolehlivý a není pouze variabilitou okolo hraniční hodnoty. Zvýšení hodnoty o 20-200% může svědčit pro nádorové onemocnění, pokud vyloučíme všechny příčiny falešné pozitivity výsledku. Zvýšení o více než 200% je extrémní zvýšení, svědčí většinou pro pokročilý nádorový proces, eventuelně generalizaci nádoru. Existují však situace, kdy mohou být extrémně vysoké hodnoty způsobeny benigním onemocněním (především v případě CA 125, kdy při zánětech vaječníků nebo dráždění serózních blan /pohrudnice, pobřišnice/ můžeme naměřit až několikatisícové hodnoty).

Pro interpretaci výsledků stanovení je důležitá senzitivita a specificita vyšetření (při daném cut off) a optimálně vyjádření poměru mezi těmito dvěma parametry křivkou ROC.

Senzitivita stanovení je pravděpodobnost, že pacient s pozitivním výsledkem testu má hledané nádorové onemocnění (podíl správně pozitivních výsledků, true positive rate).

Specificita stanovení je pravděpodobnost, s jakou má pacient bez diagnostikovaného maligního onemocnění negativní výsledek laboratorního testu (podíl správně negativních výsledků, true negative rate).

Pozn.: V případě nádorových markerů je doporučeno stanovovat senzitivitu při 95% specificitě.

Kromě správně pozitivních výsledků (SP) (pozitivní výsledek testu v případě jedince s diagnostikovaným maligním onemocněním) a správně negativních výsledků (SN) (negativní výsledek testu u jedince bez maligního onemocnění) dostaneme i falešně pozitivní (FP) výsledky (pozitivní výsledek testu u jedince bez maligního onemocnění) a falešně negativní (FN) výsledky (negativní výsledek testu u jedince s diagnostikovaným maligní onemocněním). Falešně pozitivní výsledky mohou být způsobeny různými faktory, např. benigním onemocněním atd.

Křivka ROC představuje vztah mezi senzitivitou a 100%-specificitou testu (tj. mezi podílem správně pozitivních a podílem falešně pozitivních výsledků). Čím větší je plocha pod křivkou ROC, tím větší je podíl správně pozitivních výsledků a tedy daný test má větší efektivitu. Příklad křivky ROC je uveden na obrázku 1. Lze z něj vyčíst, že v daném případě mělo největší efektivitu stanovení IL-6.

Obrázek 1. Křivky ROC pro markery CEA, CA 19-9, CRP a IL-6 u pacientů s karcinomem žaludku (zdroj: www.springerimages.com).

Senzitivita a specificita jsou charakteristiky samotného testu. Prediktivní hodnoty, tj. pravděpodobnosti, zda jedinec skutečně má či nemá maligní onemocnění, jsou však velmi silně závislé na prevalenci nemoci.

Pozitivní prediktivní hodnota (PV+) je pravděpodobnost, že osoba je opravdu nemocná, když test reagoval pozitivně. Definujeme ji jako SP/(SP+FP), čili počet správně pozitivních výsledků u nemocných dělený celkovým počtem pozitivních výsledků testu.

Negativní prediktivní hodnota (PV-) je pravděpodobnost, že osoba nemá sledovanou nemoc při negativním výsledku testu. Definujeme ji jako SN/(SN+FN), čili počet správně negativních výsledků u zdravých dělený celkovým počtem negativních výsledků testu.

Praktický význam diagnostického testu tedy záleží na senzitivitě, specificitě a prevalenci, které plně určují prediktivní hodnoty.