Toxikologie nových rekreačních drog (MUDr. Sergey Zakharov, Ph.D.)

Kromě neurotoxicity mají stimulanty další problém - sympatomimetický toxidrom. Příčinou je, že stimulanty nepůsobí úplně selektivně. Stimuluje nejen Dneurotransmisi, ale také S a noradrenalinovou (NA). Projevy syndromu jsou kardiotoxicita (tachykardie, palpitace, bolest na hrudi, arytmie, hypertenze, rizika ischémie, IM), neurotoxicita (bolest hlavy, parestézie, necitlivost, hyperreflexie, svalová rigidita, tremor, křeče), psychiatrické potíže (možnost rozvoje amfetaminové psychózy, úzkost, paranoia, zmatenost, dezorientace), respirační příznaky (tachypnoe, dyspnoe) a metabolické poruchy.

Zajímavou skupinou látek se stimulačním účinkem, látky blízké amfetaminům, jsou tzv. empatogeny, entaktogeny, drogy lásky. Termín „empatogeny“ zavedl dr. Meztnerr. 1983 a o 3 roky později dr. Nicols uvedl do praxe termín „entaktogeny“, oba tyto termíny se používají stejně a znamenají, že tyto látky mohou indukovat pocit empatie, zlepšení emocionální nálady, pocit blízkosti a důvěrnosti k lidem v okolí, společenskosti, přátelskosti, vyšší vnímání barev a zvuků. Nejstarší látkou této skupiny je extáze neboli MDMA. Chemická formule této látky je uprostřed na obr. Vidíme, že má hodně společného s dopaminem vpravo a metamfetaminem vlevo. MDMA a látky z této skupiny jsou maskované amfetaminy.