Toxikologie nových rekreačních drog (MUDr. Sergey Zakharov, Ph.D.)

MDMA byla syntetizována r. 1912 a nejprve se používala jako lék. Dnes v USA probíhají klinické výzkumy ohledně psychoterapeutického využití k léčbě posttraumatických poruch vojáků, hasičů, policistů. Rekreační použití MDMA bylo zaznamenáno od r. 1963 společností „clubbers“, od r. 1985 je tato látka zakázaná. V ČR platí legální status tzv. malého množství, do 400 mg MDMA je to správní delikt, při více než 400 mg je to trestný čin. Na internetu se prodávají tzv. legální analogy extáze ze skupiny aminoindanů a aminotetralinů. Jsou to látky příbuzné MDMA, jak to vidíme z chemických vzorců dole.

Mechanismus účinku MDMA se liší od amfetaminu tím, že základním terčem jsou S receptory. Látka efektivně uvolňuje a inhibuje zpětné vychytávání S, méně NA a D, nespecificky inhibuje MAO a působí jako mírný agonista S receptorů, což vyvolává změny percepce, synestezie, změny vnímání barev a zvuků. Účinek na D receptory vyvolá stav euforie, na NA receptory stav stimulace sympatiku. V případě předávkování je tu znovu riziko sympatomimetického toxidromu. Běžná dávka je 75-150 mg. V situacích předávkování nebo kombinace s jinými látkami jako tricyklická antidepresiva, inhibitory MAO a cytochromu p450, SSRI vzniká riziko rozvoje serotoninového syndromu.