Dlouhodobá aplikace denosumabu – aspekty účinnosti

MUDr. Jan Rosa

Publikováno dne: 24. září 2015

Denosumab je plně lidská monoklonální protilátka proti RANK-ligandu (RANKL), která brání jeho vazbě na RANK, receptor na povrchu buněk linie osteoklastů (Lipton A, et al.  Bone 2011; 48: 96–99.). Důsledkem takto zprostředkovaného snížení tvorby osteoklastů, jejich funkce a přežívání je pokles kostní resorpce.

Vliv denosumabu na incidenci zlomenin byl cílem randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované studie FREEDOM (Fracture Reduction Evaluation of Denosumab in Osteoporosis Every 6 Months), která ve své základní fázi trvala 3 roky a byly do ní zařazeny postmenopauzální ženy s osteoporózou (u 24% z nich s prevalentní zlomeninou obratlového těla). Ve srovnání s placebem vedla aplikace denosumabu k 68% snížení výskytu zlomenin obratlových těl (RR 0,32; 95% CI 0,26-0,41), nevertebrálních zlomenin o 20% (RR 0,80; 95% CI 0,67-0,95) a zlomenin proximálního femuru o 40% (RR 0,60; 95% CI 0,37-0,97) (Cummings SR, et al. N Engl J Med. 2009; 361:756-765.].

Studie FREEDOM byla prodloužena extenzí na celkové trvání deseti let. Po 3 letech placebem kontrolované fáze ženy z větve, jež užívala denosumab, pokračují v užívání denosumabu (Long-term denosumab treatment), ženy z původní placebové skupiny byly převedeny na denosumab (Cross-over denosumab treatment). V dlouhodobé extenzi je m.j. sledována i incidence nevertebrálních a hlavních osteoporotických zlomenin.

Osteoporosis International v letošním roce publikuje dvě práce, které se váží k výstupům z dlouhodobé otevřené extenze.  Do ní bylo zařazeno celkem 4550 (2343 long-term; 2207 cross-over).


Délka prezentace:

Klíčová slova:

Efekty aplikace denosumabu po dobu až 8 let

Tato analýza se týká celkem osmiletého sledování (tj. 8 let aplikace denosumabu v „long-term“ větvi, 3 roky aplikace placeba následované aplikací denosumabu v „cross-over“ větvi).
V průběhu extenze byla pozorována setrvalá suprese markerů kostní remodelace v obou větvích. růměrná hodnota denzity kostního minerálu (BMD) setrvale narůstala – kumulativní nárůsty po osmileté léčbě („long-term“) činily 18,4% v oblasti bederní páteře resp. 8,3% v celkové oblasti proximálního femuru (Total Hip). Ve skupině „cross-over“ průměrná hodnota BMD se zvýšila významně od počátku extenze o 13,1% na bederní páteři, resp. o 6,2% v celkové oblasti proximálního femuru.  Tyto výsledky potvrzují výstupy sledování dlouhodobého vlivu denosumabu na denzitu kostního minerálu ve studiích fáze 2 s denosumabem. Interpretace setrvalého nárůstu BMD po aplikaci denosumabu v oblastech skeletu tvořených kortikální kostí není zcela jasná. Není však vyloučeno, že se na něm podílí skutečnost, že denosumab sice výrazně tlumí proces kostní remodelace, ale mnohem méně negativně ovlivňuje modelaci skeletu kortikální kosti.

Práce kromě toho poskytuje údaje o roční incidenci nových zlomenin obratlových těl a nevertebrálních zlomenin v obou skupinách pacientek. Přestože populace studie stárne a mohl (a měl) by se na ní uplatňovat vliv nejzávažnějšího neovlivnitelného rizikového faktoru zlomenin, tj. věku, incidence fraktur při užívání denosumabu je nižší než v placebové skupině na počátku sledování a s časem nenarůstá.

Zdroje:
Papapoulos S, Lippuner K, Roux C, et al.  The effect of 8 or 5 years of denosumab treatment in postmenopausal women with osteoporosis: results from the FREEDOM Extension study. Osteoporos Int 2015; DOI 10.1007/s00198-015-3234-7

Vývoj incidence nevertebrálních zlomenin při užívání denosumabu

Tato práce detailněji porovnává incidenci nevertebrálních zlomenin v období 7 let (roky 1-7) léčby denosumabem s incidencí ve 4 letech otevřené extenze (roky 4-7). Analýza zahrnuje 4074 žen (2343 v „long-term“, 1791 v „cross-over“ větvi).

Roční incidence nevertebrálních zlomenin během prvních tří let léčby denosumabem byly obdobné v obou skupinách (roky 1-3 v „long-term“ resp. roky 4-7 v „cross-over“ větvi). V obou skupinách byl nápadný pokles incidence zlomenin ve čtvtém roce léčby (viz Graf).

Analýza skupiny pacientek, která dokončila 7 let léčby v dlouhodobé větvi (n=1867) ukazuje obdobný pokels incidence mezi lety 3 (2.0 %) a 4 (1.2 %). Tento pokles incidence se týkal i zlomenin proximálního femuru, jejichž incidence po 3 roce léčby denosumabem klesla pod hodnoty 0,3 %.

Míra snížení rizika nevertebrálních zlomenin v pozdější fázi studie se přitom jeví být v souladu s nárůstem BMD proximálního femuru během iniciální fáze studie.

Aplikace denosumab po dobu delší než tří let je tedy spojena s další redukcí nevertebrálních zlomenin, která persistuje až po dobu 7 let soustavné aplikace denosumabu. 

Uvedená data jsou v rámci údajů o účinnosti antiresorpční léčby unikátní.
To se týká jednak jak jejich rozsahu a délky sledování, tak prokázané účinnosti.

 

Legenda:

Název grafu: Roční incidence nevertebrálních zlomenin během léčby denosumabem u účastnic post-hoc analýzy

a – název: ponechat jen Cross-over DMAb; b název: ponechat jen Long-term DMAb

osa y (a  i b): Roční incidence nevertebrálních zlomenin (%)
osa x (a i b):  Roky léčby denosumabem

obr.png

Zdroje:
Ferrari S, Adachi JD, Lippuner K, et al. Further reductions in nonvertebral fracture rate with long-term denosumab treatment in the FREEDOM open-label extension and influence of hip bone mineral density after 3 years. Osteoporos Int 2015;DOI 10.1007/s00198-015-3179-x

Inzerce:

amgen.jpg



Jak citovat toto dílo?

MUDr. Jan Rosa: Dlouhodobá aplikace denosumabu – aspekty účinnosti. PO>STUDIUM [online] 24. září 2015 , poslední aktualizace 24. září 2015 [cit. ]. Dostupný z WWW: https://postudium.lfp.cuni.cz/mod/data/view.php?d=13&mode=single&page=138&rid=386&filter=1. ISSN 1803-8999.



Téma (obor) příspěvku:

Klinická osteologie

Stav publikace: publikováno (send)