Persistence po 12 měsících aplikace denosumabu postmenopauzálním ženám s osteoporózou: průběžná analýza prospektivní observační studie

MUDr. Jan Rosa

Publikováno dne: 30. března 2015

Persistence, měřítko setrvání pacientů na nastavené léčbě, je definována jako čas od zahájení do přerušení léčby. Vyšší persistence na léčbě osteoporózy je spojena se snížením rizika zlomenin. Denosumab snižuje v klinických studiích riziko různých typů zlomenin. Definitivní údaje o persistenci na léčbě denosumabem v klinické praxi dosud nebyly k dispozici.


Délka prezentace:

Klíčová slova: Denosumab, osteoporóza, persistence, klinická praxe

Persistence, měřítko setrvání pacientů na nastavené léčbě, je definována jako čas od zahájení do přerušení léčby. Vyšší persistence na léčbě osteoporózy je spojena se snížením rizika zlomenin. Denosumab snižuje v klinických studiích riziko různých typů zlomenin. Definitivní údaje o persistenci na léčbě denosumabem v klinické praxi dosud nebyly k dispozici.

Řada dřívějších studií zkoumala persistenci na léčbě osteoporózy. Persistence při léčbě perorálními bisfosfonáty je poměrně nízká a její rozptyl je velký - po 12 měsících se persistence pohybuje mezi 12 a 61 %. Lze očekávat, že v našich podmínkách, kde je preskripce bisfosfonátů v rukou specialistů,  se bude persistence pohybovat spíše při horní hranici tohoto rozmezí. Parenterální léčba osteoporózy je všeobecně spojena s vyšší persistencí. Po 12 měsících je persistence při každodenní s.c. aplikaci teriparatidu (Forsteo®) 87% (britská observační databáze), resp. 86% (severoamerická observační studie). Údaje o persistence při aplikaci kyseliny zoledronové (Aclasta®) mohou být zavádějící. Přestože registrovaný interval mezi dávkami je 12 měsíců, v klinické praxi se o aplikaci další dávky většinou rozhodujeme až podle odezvy v markerech kostní remodelace.

Denosumab je aplikován v podkožní injekci v intervalech 6 měsíců. Ve dvouleté studii s crossover designem, v níž byl aplikován denosumab resp. alendronát nebo tyto léky v opačném pořadí (studie DAPS - Denosumab Adherence Preference Satisfaction) byla persistence při aplikaci denosumabu 90% v prvním, resp. 97% v druhém roce léčby; při aplikaci alendronátu byla 80 % v prvním, resp. 71% v druhém roce léčby [Kendler DL, et al. Osteoporos Int  2011;22:1725–1735; Freemantle N, et al. Osteoporos Int 2012; 23:317–326].

Předkládaná prospektivní observační studie (celkové trvání 24 měsíců, předložena jsou data z 12měsíční průběžné analýzy) hodnotila persistenci při léčbě denosumabem v Severní Americe (centra v USA a Kanadě). Zařazeno bylo 935 postmenopauzálních žen s diagnozou osteoporózy. Jejich průměrný věk byl 71 let. Průměrná hodnota BMD (T-skóre) byla −2,18 (krček femuru), resp. −2,00 (bederní páteř); 50% žen mělo v anamnéze osteoporotickou zlomeninu.  Dvanáctiměsíční persistence na denosumabu činila 82 %. Vstupní faktory významně (p<0,05) spojené s vyšší persistencí byly poměrně překvapující - zahrnovaly předchozí léčbu osteoporózy v trvání >5 let, BMD bederní páteře (T-skóre) >−2,5 a sledování léčby lékařem ženského pohlaví. Nižší persistence byla významně (p<0,05) spojena s psychiatrickou diagnozou, osamělým způsobem života a předchozí zlomeninou proximálního femuru. 66 pacientů (7 %) uvedlo závažnou nežádoucí příhodu, 19 pacientů (2%) utrpělo během 12 měsíců léčby novou zlomeninu.

Údaje získané z uvedené observační studie naznačují, že vynikající účinnost denosumabu na snížení rizika zlomeniny, by se, vzhledem k vysoké persistenci, měla příznivě projevit i v klinické praxi. 

(Silverman SL, Siris E, Kendler DL, et al. Persistence at 12 months with denosumab in postmenopausal women with osteoporosis: interim results from a prospective observational study. Osteoporos Int 2015;26:361–372)

Inzerce:

amgen.jpg



Jak citovat toto dílo?

MUDr. Jan Rosa: Persistence po 12 měsících aplikace denosumabu postmenopauzálním ženám s osteoporózou: průběžná analýza prospektivní observační studie. PO>STUDIUM [online] 30. března 2015 , poslední aktualizace 30. března 2015 [cit. ]. Dostupný z WWW: https://postudium.lfp.cuni.cz/mod/data/view.php?d=13&mode=single&page=158&rid=356&filter=1. ISSN 1803-8999.



Téma (obor) příspěvku:

Klinická osteologie

Stav publikace: