Uspořádání genomu viru HPV-16
(Modifikováno dle: Xmort; licence CC-BY-SA-3.0-2.5-2.0-1.0,prostřednictvím Wikimedia Commons)
Incidence těchto nádorů je v České republice poměrně vysoká a na rozdíl od ostatních lokalizací dlaždicobuněčných karcinomů v poslední době stoupá zejména v oblasti orofaryngu. Jak dokazuje řada studií, včetně našich dat, stoupající podíl orofaryngeálních nádorů souvisí s HPV infekcí. Publikovaná data ukazují, že skupiny pacientů s HPV pozitivními a negativními nádory hlavy a krku mají rozdílnou epidemiologickou charakteristiku - HPV pozitivní pacienti jsou mladší, je mezi nimi významně nižší zastoupení kuřáků a alkoholiků a nejdůležitější je z klinického hlediska skutečnost, že pacienti s HPV pozitivními nádory mají lepší prognózu.Lidské papillomaviry jsou v současné době nejčastěji sexuálně přenosné infekční agens. Více než 40 genotypů HPV infikuje sliznice, z nich 15-18 má onkogenní potenciál. Papillomaviry jsou schopny do značné míry oddalovat imunitní odpověď. Jejich životní cyklus se odehrává pouze v epitelu, je těsně navázán na diferenciační program epiteliálních buněk, infekční virové částice se uvolňují z odumírajících buněk na povrchu, takže infekce nevyvolává zánět. Při přirozené infekci vznikají po poměrně dlouhé době (v řádu měsíců) protilátky proti kapsidovým antigenům, ovšem ne u všech infikovaných osob. U osob s nádory spojenými s HPV infekcí nacházíme rovněž protilátky proti časným proteinům E6 a E7 (anti-E6/E7, viz obrázek), které interagují s buněčnými antionkoproteiny a jsou zodpovědné za maligní zvrat infikované buňky. Takové protilátky u zdravých jedinců, stejně jako u osob s lehkými, přechodnými lézemi vyvolanými HPV infekcí nacházíme pouze velice vzácně - tyto onkoproteiny se totiž v průběhu infekčního cyklu tvoří pouze omezenou dobu v extrémně nízkých koncentracích a zřejmě nejsou přístupné buňkám imunitního systému.
Stejně jako u pacientek s karcinomem děložního hrdla ukazují sérologické studie u pacientů s nádory hlavy a krku vysokou prevalenci protilátek proti HPV16 E6/E7 (přibližně 40% bez ohledu na přítomnost HPV DNA). Navíc vysoce koreluje přítomnost HPV DNA v nádorové tkáni a sérologická odpověď proti oběma onkoproteinům. Naše data o hladinách anti-E6/E7 protilátek u pacientů při diagnóze (před operací) a v průběhu sledování naznačují, že u části pacientů skutečně k jejich poklesu dochází. Stejné výsledky jsme získali i v rámci mezinárodní spolupráce našeho pracoviště s Universitou v Iowě na souboru pacientů se stejným onemocněním z Iowy. Není však zatím jasné, jestli změny v hladinách anti-E6/E7 protilátek mohou skutečně předpovídat rekurenci nádorového onemocnění.
Vzhledem k tomu, že v HPV pozitivních nádorech hlavy a krku se většinou vyskytuje typ HPV16 (v naší studii v téměř 90% případů), je možné předpokládat, že současné dvě komerčně dostupné preventivní vakcíny proti papillomavirům, které obsahují antigeny HPV16, by v budoucnosti mohly omezit i vznik nádorů hlavy a krku spojených s HPV infekcí.
Tato prezentace ja také k dispozici ve verzi pro:
| Tisk (pdf) | |
|