Webináře

Přednášející: RNDr. Karel Fajfrlík, Ph.

Proběhlo: 5. 12. 2019

Přesněji bychom tato vyšetření měli nazývat imunologické diagnostické metody. V širokém slova smyslu jde o testování specifické vazby antigenu s protilátkou. Jednu z těchto komponent prokazujeme, druhou musíme do reakce dodat.  Prakticky tak můžeme v materiálech zasílaných na mikrobiologické vyšetření (převážně v séru) prokazovat jak antigen, tak i protilátky. Rutinně ale v mikrobiologických laboratořích prokazujeme specifické protilátky proti infekčním agens, méně často jejich antigeny.   

Metody na průkaz protilátek nazýváme metody nepřímé, protože testujeme přítomnost nikoliv samotného patogena, ale pouze reakci imunitního systému na jeho pobyt v organismu. Při pozitivitě protilátek může být přítomnost infekčního agens v těle člověka již minulostí. Samozřejmě musíme předpokládat bezproblémovou funkci imunitního systému. Tyto metody používáme poměrně často, ale máme–li k dispozici nějakou metodu přímého průkazu patogena nebo jeho části (mikroskopii, kultivaci, průkaz antigenu, průkaz nukleové kyseliny), vždy ji dáváme přednost. 

Laboratorních postupů využívajících principu vazby antigenu s protilátkou je celá řada a liší se pouze ve zviditelnění takto vzniklé vazby (aglutice, precipitace, komplementfixační reakce, ELISA reakce a další).  

Všechny tyto metody jsou náročné na interpretaci získaných výsledků a vyžadují velké zkušenosti odborných pracovníků a ošetřujících lékařů. Po pozitivní přímé mikrobiologické laboratorní diagnostice většinou následuje v návaznosti na klinický stav pacienta antimikrobiální terapie. Při pozitivitě sérologických vyšetření tomu tak být nemusí. 

Záznam webináře

 Video s interaktivními otázkami a získání certifikátu ZDE